i thought i cut you loose, severed the feeling.

15. března 2017 v 18:59 | S c a r s |  struggling with life but not really


this is sempiternal


over and over, again and again.
bring me the horizon; shadow moses
přidávám odkaz protože blog zase kraví


potřebuju ventilovat, ať už je tahle fáze cokoliv. necítím se provinile, když jde o záležitost nové závislosti, jenž mi přerůstá přes hlavu. hello bts and yoongi. jenže tohle není ten případ. bring me the horizon po řadu let dodávali mému vnitřnímu já jistou míru klidu, i přes jejich značně depresivní a agresivní hudbu. aniž bych sama tušila, pokaždé po nich sáhnu v okamžiku, kdy překypuju vztekem.

už je poslouchám dva dny. and still no effect. ale naštěstí od takových cancer bats mě z nich nebolí hlava. a jsem u nich schopná usnout. když jsem včera prohlásila, že bych nudou nejradši mrdla hlavou do zdi, což vykouzlilo kolegyni úsměv na tváři a mě došlo, jak nebezpečně vážně jsem o té možnosti uvažovala.

and it made me think a lot. or morelikely there was a lot time to spare and all i could really do, was to think. asi dám dohromady seznam věcí, který mě serou a hned první věcí bude zjištění, že mě zase chytá nasírací nálada.

slovní spojení hate with passion u mě není jen párem náhodných slov, složených v tomto pořadí, ale spíš přetrávající stav nekonečné apatie, střídající se s zvýšenou vražedností. nekončící. s e m p i t e r n a l. i wish i was kidding, but i'm not. nejvtipnější na celé situace je ale zřejmě skutečnost, že mě vyloženě nic netrápí. nebo to nepovažuji za natolik dostačující důvod k obdobnému stavu.

můj mozek to ale asi vidí jinak.

snažím se ale přijít na jiné myšlenky. což znamená, že se ještě víc topím v bangtanech. socializace nepomáhá, spíš stav zhoršuje, tak stagnuju skoro všechny zprávy. paradoxně se ale o víkendu asi nezastavím, protože mě čekají výlety do práglu oba volné dny. idk if i should be happy or cry from desperation.

R E L A T A B L E


k mému překvapení jsem si ale v neděli večer udělala čas i na film • the the handmaidenit gave me nightmares. i hate octopuses from now on by the way. v koreji je to asi do 19 let nepřístupné, tipovala bych. you know, lesbický obsah a dost creepy bdms stuff. zasazení bylo ale vážně pěkné a konec potěšil. našla jsem tam sice pár vtipných dialogů, ale nezkazilo to výrazně celkový dojem.

i've never known anyone who was what he or she seemed; or at least, was only what he or she seemed. people carry worlds within them. - neil gaiman

also memes are great
and very fucking true

your existence is blessing. i saw this yesterday at work and for a minute everything was better. even tho it's so fucking cheesy and i still hate those god damned filters, but you make everything better.

řekla bych, že jedině this little human being is not pissing me off, ale to bych lhala. bydlí daleko a nejezdí na koncerty do evropy. but i love him anyway. yet he makes question my sanity. LIKE HOW DARE U!

I SERIOUSLY FEEL REALLY ATTACKED RN.

okay, i'm done with this shit. pětihvězdičkový článek, for sure. a nedostanete možnost se vyjádřit. dneska nechci nic slyšet.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Follow on Bloglovin

s o u r c e © / ©


.