peek a boo.

20. listopadu 2017 v 22:55 | S c a r s |  struggling with life but not really

i'm dead but somehow happy dead we could say. konečně proběhl progress na mém pokoji. koncert oor se blíží a mě čeká poměrně nadupané období. so let's enjoy every moment of it.



i honestly don't know where to start. i socialize my ass off, that's for sure. bts na amas je docela žhavé téma mezi naší squad. konečně jsem měla možnost se podívat na celé vystoupení a musím říct, že s jejich ozvučením jsem zaplakala. performace byla ale aju nice. kam se podívám, tak všude vidím rozjasněné tváře kluků a dělá mi to radost. všichni máme na americký debut trochu jiné pohledy, but if they're happy, same goes for me.

also this is who i stan the most

why is he always extra as fuck, embarrassing

god, i love him so much

někde mezi snahou udržet přátelské vazby, jsem si ale mimo jiné udělala čas na již minule zmíněného hannibala a tento víkend jsem dokoukala finále třetí řady. oh fuck. (veliké díky petrice za schovaný komentář; to finále mě totálně rozbilo!) pamatuju si matně doby, kdy se seriál vysílal a jak cloumal okolím.

teď naprosto chápu proč.


don't waste your life and watch it
don't be like me who waited forever


love can be such a beautiful thing. i'm still so weak.

čekáte kriminální sérii s pestrou paletou vražd a k tomu dostanete nevšední love story. i didn't see that coming. and i love every bit of it. bude teď na nějakou dobu dost těžké najít seriál, který by po hannibalovi zaplnil to prázdné místo.

za posledních čtvrnáct dní se snažím rozchodit svoje nové zimní boty a mám pocit, že amputace by byla lepší řešení. můj lov za pořádnou zimní čepicí ještě neskončil, nicméně alespoň jsem měla více štěstí s trendy kobercem okolo krku. ta svině za ty prachy neskutečně ochlupatí naprosto všechno s čím přijde do kontaktu.

i'm also very in love with new red velvet song peek a boo and i cannot stop listening to block b's shall we dance. všechno se ke mě nějak dostává pozdě, but still better late than never.

ten čas mezi posledním článkem byl i tak poněkud zvláštní. připadám si jako angsty teenager, naštěstí se nám alespoň podařilo dát dohromady atmosféru mezi holkama v práci, a já si tak skvěle užila oslavy 17.listopadu. which i'm very grateful.


na začátku jsem sice zmínila svůj pocit štěstí, nicméně je to svým způsobem jen snaha se rozptýlit nad smutnou událostí, která nás zasáhla. naše černé štěstí plné radosti nás minulý týden opustilo. bylo těžké se s tím smířit, ale ještě těžší bylo ho vidět za těch několik posledních měsíců přestat se radovat, zatím co si na něm nemoc vybírala své. i miss you very much.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.




"There are so many fragile things, after all. People break so easily, and so do dreams and hearts." Neil Gaiman

Follow on Bloglovin .... s o u r c e / © / ©


...