people are complicated puzzles.

14. dubna 2018 v 22:11 | S c a r s |  struggling with life but not really

I know you're not alive, but I know I don't treat you like you're dead. I know you're watching, but I know there's a chance you're not. I know you're not around to live, and I know you're always going to live through me.

History is All You Left Me [ Adam Silvera ]


i'm still deep in troye sivan's balls [...] i don't know, but did you ever have that feeling like you see a person and you just want to be friends with them? sivan gives me that feeling. can't really say for sure we would get along, but more i hear him talk, the more i like him, that's for sure.

chtěla jsem udělat nový layout. už před týdnem. prostě jsem dostala hroznou chuť ho vytvořit, jenže dvě hodiny u photoshopu mi naopak dokázali naprosto zkazit celou neděli. but here i am, finished. [yes, this deserves round applause] nah, not really. v podstatě stejně přidávám článek because of my withdrawal symptoms from that last book i read. it just really destroyed me, ale mezitím napíšu ještě kupu další, very unrelated shits, so be prepared.

at least these two are doing fine


.

also jimin and namjoon are looking hella cute. these pictures give me peace.

i have to admit, že s tím povolením komentářů u minulého článku byla sort of accident. jednoduše jsem zapomněla, ale i tak děkuji za odezvu. [praying emoji] od minulého článku jsem přežila jednu pracovní akci, svoje narozeniny a narůstající nápor v práci. nemůžu říct, že bych to nesnášela, but trully, winter is coming. uvědomila jsem si také jednu poměrně podstatnou věc. ku příležitosti pětadvacátých narozenin měl táta pocit, že bych si měla říct o dražší dárek, než je pár knížek, které si přeji ke každým narozeninám.

a tak mi byly nabídnuty šperky. [fun fact; za poslední půl rok jsem četla v podstatě jen v angličtině and you know you're fucked když si musíš překládat anglická slova do češtiny, because you just can't remember; jewellery = šperky] prstýnky jsou až moc velká pain to carry a já mám stejně nejradši náramky. něco co si jednou nandáš a už nesundáš. po dvou hodinách hledání inspirace jsem už byla skoro rozhodnutá, ale pak jsem našla this beauty and fell in love.

jenže to nakonec bylo málo a byla jsem skoro donucená si vybrat ještě něco. už nějakou dobu jsem chtěla visací náušnice, ale musely mít klasické zapínání, protože s peckama bych nemohla zvedat v práci telefon. to jedno sobotní dopoledne jsme vyrazily na pěší zónu a prošly čtvery klenotnictví. a měly štěstí, protože se mi tam zalíbily dvoje. jedny s hvězdičkami na konci a ty druhé zase s perličkami.

bylo to jako sophiina volba. hvězdičky byly můj, trošku dětinský styl. perličky zase styl dospělé ženy již blížící se ke třicítce. líbily se mi oboje, ale v hlouby duše jsem věděla, že ty hvězdy už jsou moje a tu vyhlídku dospělé ženy s perličkama radši zakopu na zahradě. a tehdy padla otázka "Je na tobě, jestli zůstaneš u těch dětských blbostí, nebo si vybereš ty, ve který vypadáš vyzrále." (mohla bych říct i dospěle, ale na to se zrovna moc necítím) přiznávám, že takhle úplně to nezaznělo a přísahám že v tom nebyla výčitka vůči mé osobnosti. moje drahá dokonce sama řekla, že to takhle úplně nemyslela a když to řekla, ve mě se nehnul jediný nerv, který by křičel urážky.

neurazilo mě to, ani v nejmenším, ale v tu chvíli už jsem věděla odpověď. a mám pocit, že mi v ten okamžik došlo, že jsem se rozhodla pro mnohem víc, než dětsky vypadající náušnice. bylo to jako osvícení. v ten moment mi došlo, že se tak budu pravděpodobně rozhodovat pořád. budu se rozhodovat pro dětské a holčicí věci (ve svých teens jsem totiž žádný neměla), protože se v nich cítím dobře a protože se mi líbí i v těle dospělého člověka a to bez ohledu na postoj společnosti a toho, jak bych se ke svému věku měla chovat. jako upřímně ono asi bylo jasné, že to tak dopadne, když jsem si za náramek vybrala ten s jednorožcem. i will still buy action figures and comics, fuck u!

. .

[1] byli jsem na koncertu zázračné planety, což bylo součástí narozeninových oslav [2] dostala jsem tulipány, bílé, because i'm pure and shit a i když kytky neuznávám, i don't mind these [3] it's here. my precious stars. feel free si zvětšit fotku pro lepší představu, ale já ty náušnice neskutečně zbožňuji.

v každém věku se od vás něco čeká a já už pár let seru na všechno v tomhle ohledu. nemůžu přece jít cestou, když se nebudu cítit dobře ve vlastní kůži, což pro mě v podstatě představuje všechno to, co bych ve svém věku měla dělat. spolužačky se vdávají a uplácávají si děti z hlíny (takhle děti přichází na svět, žejo?!). ehm, upřímně? je ještě brzo si kazit život, right?! okay, to možná nebylo fér srát na hodnoty ostatních lidí, ale co mě poslední měsíce v práci naučily bylo právě to, že ostatní lidi budou stejně srát na ty vaše, protože sami mají jiné. and this where conflicts start.

and you know what, i don't even fuck around with people and to be honest i'm pretty boring, ale stejně si nemůžu koupit botasky s mašlema, protože je to podle někoho hnus. někdy si přeju, abych byla těžce promiskuitní s nohama věčně do véčka a jela v těžkých drogách, abych konečně lidem dala možnost mě plně kritizovat za něco, co má smysl. na druhé straně je teď hrozně vtipný sledovat obličeje lidí, které máte totálně v piči a oni to na vás vidí.

anyway, i bought this shit because i'm an adult as fuck

okay, nad tímhle tématem jsem strávila až moc času, so let's move on. don't know if i mentioned this, ale viděla jsem třetího thora. už dvakrát. that shit is fucking gold. i love it maybe as much as guardians of the galaxy and that says a lot. chtěla jsem začít novou doramu, ale z nějakého prapodivného důvodu zrovna k Something in the Rain nejsou anglické titulky. [fucking why] je to noona drama, což znamená starší ženská randí s mladších chlapem. idk i always liked those. i'm pretty sure i'll end up dating younger person, lol.

nicméně jsem ale objevila, že můj dlouho očekávaný korejský film Along With The Gods The Two Worlds je už na netu k mání a musím říct, that i really liked it. CGI effects were fucking on the point. dlouho jsem neviděla něco tak aesthetically pleasing. příběh samotný nebyl sice úplně perfektní, ale i tak jsem si sledování hodně užila. čím dál víc mám ráda podobně tematické filmy a dávám to za vinu Goblinovi.


People are complicated puzzles, always trying to piece together a complete picture, but sometimes we get it wrong and sometimes we're left unfinished. Sometimes that's for the best. Some pieces can't be forced into a puzzle, or at least they shouldn't be, because they won't make sense.

History is All You Left Me [ Adam Silvera ]


here we are, finally talking about books. chtěla ještě zmínit The Gentleman's Guide to Vice and Virtue což byla poměrně fajn historická záležitost, ale kniha, kterou jsem začala číst hned po ní poněkud zastínila vše ostatní. History Is All You Left Me vypráví o ztrátě první lásky, sebepoznání a spoustě výčitek. it might sound lame, but i was suffering the way i've never expected.

griffin a theo byli přátele od dětství a někde v pubertě se z toho stalo mnohem víc. jenže theo po letech odchází na vysokou a griffin dodělává poslední rok střední. rozchod se tak stává realitou. jenže rok poté se theo tragicky utopí v oceánu a na jeho pohřbu se griffin setkává s jacksonem, theovým stávajícím přítelem.

kniha je rozdělena do dvou dějových linek, jedna vás seznamuje s historií předtím, než theo odchází na vysokou a druhá popisuje griffinův boj se ztrátou. there are so many regrets and it's sort of very relatable. mezi theem a griffinem zůstalo hrozně moc nevyřčených věcí a to ho ubíjí. o to horší je ale zjištění, že jediný, kdo mu v jeho smutku skutečně rozumí, je právě jackson. oh man, it was emotional whiplash. griffin je dost komplikovaná osobnost, doslova posedlý svým ex-přítelem a někdy nevíte, jestli ho chcete obejmout, nebo profackovat. i přestože ale nesouhlasím se vším, co postavy udělali, hrozně se mi líbil development, kterým si prošli. a navíc je to božsky napsané. it just gave me so many feelings and constantly on the verge of tears.

i totally recommend this suffering.

aniž bych tušila, stáhla jsem si od stejného autora ještě jednu knihu; They Both Die at the End. nevím co mě čeká, ale pravděpodobně na to nejsem fucking ready. a asi ani nikdy nebudu. ve zbytku volného času z nějakého prapodivného důvodu opět sleduji stand up vystoupení. může za to opět jim jefferies, like always. pak to pokračuje přes daniela slosse a jeho gay tučňáky a při té příležitosti jsem objevila i taylor tomlinson. trávím u toho až moc času. asi jako dneska, kdy jsem plánovala podívat se na nějaký film. fuck.

anyway, pro dnešek už toho asi bylo dost.

bye
 

1 člověk ohodnotil tento článek.



......


"There are so many fragile things, after all. People break so easily, and so do dreams and hearts." Neil Gaiman

Follow on Bloglovin .... s o u r c e / © / ©


...