Může za to snad můj aktuální umírající zájem o anime, nebo byla poslední sezóna vcelku titulově nadupaná, ale obsahově dost pofidérní? Přináším po velmi dlouhé době krátké dojmy na pět sérií, které jsem shlédla, nebo aktuálně sleduji. Spoiler • není tu Haikyuu!! (that's pretty weird, right?)
Hlavní hrdina Haru už od dětství dělá judo, společně se svou starší a úspěšnější sestrou. Po zranění rameně se však od tohoto sportu začíná distancovat a se svým kamarádem tak zakládají tým roztleskávaček, skládající se výhradně z mužů. Za následujících okolností se k nim přidávají další členové, ať už různých vizáží, či charakteristických rysů. Začnou si říkat BREAKERS a započnou přípravy na účast v blížící se soutěži roztleskávaček.
Nemohu tvrdit, že bych se výrazně těšila, ale zvědavost jistě zvítězila a tak byli Cheer Danshi!! právě prvním anime, do kterého jsem se pustila. Nejde ani v podstatě o průměr, spíše něco pod jeho hranicí.Tomuto anime se sice částečně podařilo vymanit ze zaběhnutých kolejí, které nastavily předešlá sportovní anime, ale zpracování bylo tak nezáživné a místy nudné, že nelze nějak výrazněji hodnotit kladně.
Souichi Negishi je nesmělý klučina z venkova, který přijíždí do Tokia za studiem a snem stát se populárním zpěvákem. Jeho velkým vzorem je popová švédská zpěvačka a jeho by nic netěšilo více, než skládat podobnou hudbu. Ovšem po několika letech ve víru velkoměsta si nedokáže při svém hraní na ulici získat žádné fanoušky a tak se nějakým nedopatřením stane frontmanem nezávislé heavymetalové skupiny Detroit Metal City.
Nejsem velký fanoušek podobných výzev, ale Toki vybrala dobré otázky a celkově i challenge zkrátila. Kdyby to mělo 30 otázek, zřejmě by mě k tomu ani nikdo nedonutil. Na druhé straně mě to bavilo, takže budu jen doufat, že Vás bude také.
1. Začátek s anime.
Někdy v prosinci roku 2010, se na blogu objevilo téma týdne "Yaoi". Ano, bylo mi to souzeno a není nutno zapírat. Jelikož to pro mě byl tehdy naprosto nový pojem, vzbudilo to ve mě zvědavost a když jsem se po několika článcích dopídila jeho významu, zas tak dlouho netrvalo, abych přešla teoretickou část a podívala se, jak to v praxi (v anime) vypadá. Skutečně není lepší a výstižnější první dojem z yaoi než ten, o který se mám postaralo anime Barakamon z roku 2014. Jelikož mě ale žánrově zaujaly i jiné kousky, velmi krátce poté jsem shlédla Death Note a další následovaly v krátkém časovém horizontu.
Po sledování Shingeki no Bahamut jsem se dočetla, že Samurai Champloo pracuje s podobnou trojicí hlavních postav a jelikož dojmy z výše zmíněného anime nebyly nejhorší, byla jsem zvědavá na další zpracování. Nutno podotknout, že na rozdíl od Bahamuta, si v tomto případě stále nejsem jistá svým hodnocením. Příběh nás seznamuje s mladičkou Fuu, jenž ztratila rodiče a pracuje ve strýcově putyce, kde se denně potýká s nevyzpytatelnou klientelou, plnou kriminálníků a samurajů, kteří si jdou po krku.
článek nepovažujte za spoilerový, protože mohu garantovat, že si při čerstvém sledování série vzpomenete možná tak pár gagů. ve článku nenajdete nic objektivního, ha ha ha
Nikdy jsem se netajila skutečností, že jeGintamajedno z mých nejoblíbenějších anime, a i přestože se mě drží již od samotného začátku, kdy jsem se anime a manze začala věnovat, na blogu najdete jedno velmi pochybnérádoby review, mihla se tu i nějaký jednorázováchallengea najdete snad i zmínku v jednom z updatů z minulého roku (a to vážně pouze odhaduji), ale ani to mi nepřijde dostačující.
Aneb za všechno mohou Mushi. Jejich existenci, či snad původ, není vůbec jednoduché vysvětlit. "They are close to being merely essences of life." A přitom ani tato definice k jejich pochopení nestačí. Proto se hlavní hrdina Ginko vydává na cesty zemí, aby šel ve stopách pověr a událostí, které by Mushi mohl zahrnovat, za cílem najít pravdu.
Fantasy série o skupině mladých lidí, kteří se objeví v novém světě bez jediné informace o tom jak se tam ocitli a k jejich smůle ani vzpomínkami na to, kým bývali předtím. Byla bych naprosto svolná s myšlenkou vyhodit hlavní protagonisty do neznámého světa bez jejich vzpomínek, ovšem s čím ale nesouhlasím, je celkový postoj k přežití, ke kterému se celé anime staví. Ano, hra o přežití není pro bačkory, ale co čekáte od středoškoláků?
Poslední Haikyuu!!manga update, tu najdete z července minulého roku a v podstatě mapoval začátky zápasu se Shiratorizawou. Zatímco v anime tento týden uvidíme zápas Karasuno proti Wakutani a konečně i Ennoshitův nástup na Daichiho post kapitána týmu (na který se mimochodem těším víc, než na Vánoce), v aktuálních manga kapitolách je již zápas se Shiratorizawou u konce. Jako tradičně jsem se opět rozhodla ohlédnout po celém utkání, vypíchnout některé momenty a v podstatě si vylít srdce nad tím, proč mě nadšení z toho počinu stále neopouští.
přináším čerstvé dojmy s tituly ze zimní sezóny a při té příležitosti jsem poupravila vzhled updatů, protože teď žiju jen v tabulkách a odráží se to úplně na všem.
AKAUta-priv teplákovkách. Nebudu lhát, protože jsem se těšila na další sportovku, ale to, co mi bylo naservírováno, mě obzvlášť nenadchlo. Hlavní protagonistou je Haruka Nanase z Free!!version 0.2 (jen připomínám, že všechny animace/obrázky jsou skutečně z tohoto anime), jménem Fujiwara Takeru. Je to ten typ s 0.5% šancí na nějaký character development, za hrob jdoucím zapálením pro svůj oblíbený sport a především touhou po vítězství.
dojmy z Owari no Seraph, Kuroko no Basket: Saikou no Present Desu a Bokura wa Minna Kawaisou
Jelikož nám právě skončili vánoční svátky, přicházím z řadou dojmů na čerstvě shlédnutá anime. Jelikož většina ongoing sérií, které sleduji, měla přes Vánoce pauzu, začala jsem s menšími obavami pár starších kousků, které mě nějak minuly, či jsem je statečně ignorovala. Jak to dopadlo, se už můžete podívat ve článku.
