struggling with life but not really

it's so nice to meet you, let's never meet again.

21. července 2017 v 23:48 | S c a r s

strašně moc cool věcí se děje. jakože ani ne tak mě, ale tak jako spíš okolo mých zájmů a už ani nevím, kde mám začít. life is pretty much failing me, but still hey....


.takže za prvé.
okay i didn't see that coming


↪ new chpt of 19 Days fucked me up ♥ a s tou další to bude asi ještě horší; zhengxi knows when to drop the bomb but i cant say im unhappy 'bout it

Y E T

kiss me like it’s a lie as if I’m your last love.

3. července 2017 v 22:48 | S c a r s

už nevím co je horší, jestli zabít víkend nicneděláním, nebo si víkend odpracovat na zahradě. na druhé straně člověk má alespoň pocit, že dělá něco užitečného. předminulou sobotu jsem strávila nad čtením captive prince a prodělala první srdeční zástavu toho víkendu.

nejen že jsem přelouskala všechny tři knížky během dvou dnů (again!), ale zjistila jsem, že k tomu existují ještě tři side story, což podnítilo první nákup do xindla (čtěte; kindle) na amazonu. druhá srdeční příhoda nastala v okamžiku, kdy jsem patrně zakoupila všechny ti zmíněné kousky, ale nic nenasvědčovalo tomu, že se tak skutečně stalo, i když můj objednávkový list si razantně dovolil tvrdit opak.

děkuji pěkně, v účtu byla uložená stará platební karta a tudíž dokud nezaplatíš, nic nemáš. obviously! takže jsem po zdárném zaplacení mi konečně byla nabídnuta možnost stáhnout side story přímo do kindla přes wifi (oh look, what a magic) a pokračovalo se ve čtení. i love that story so much!

následující víkend byl o něco klidnější. v pátek jsem zabila svojí kreditku nákupy a po více než dekádě, jsem si koupila sukni. je perfektní a už jsem k ní měla vymyšlený i vršek, který na mě čeká doma ve skříni. ale to by nebyla funny story, kdybych po víkendu pryč nedojela domu a nezjistila, že onen vršek jsem asi vyhodila, nebo věnovala babičce. takže teď mám sukni a nic k ní. i'm failing in life in every possible way.

a m s t e r d a m; 2 0 1 7

20. června 2017 v 18:43 | S c a r s


im back and it was hella awesome. jsem hrozně líná editovat fotky a do toho ještě psát text. not like somebody is forcing me, right?! ale i tak se tenhle výlet zaslouží pár slov na blogu a tudíž se musím snažit. na začátek musím říct, že hned po příletu jsme doslova cítily, jak je Amsterdam multikulturní město a jak bezpečně se v něm člověk cítí po boku dalších kultur a občanů cizích národností. ♥ lidi tu byli hrozně ochotní a usměvaví (když teda nepočítám toho dědu, který na mě něco chrchlal. důchodci v supermarketech jsou nebezpeční všude).

don't forget to check in and please remember to check out.

under rich, relentless skies i've been setting highs.

11. června 2017 v 22:33 | S c a r s

už nám zbývá do odletu směr Amsterdam jen pár dní a mě už od začátku týdne chytá cestovní horečka. na to, že to původně měla být plánovaně spontánní akce, jsem nakonec upustili od menších tašek po normální kufry a tisíc krámů do nich.

čím více věcí mám, tím větší mám i pocit, že mi něco chybí.

nejvíc mě možná děsí představa, že neuvidíme ani polovinu věcí, které bychom vidět chtěly a už dopředu vím naprosto jistě, že tam není skoro žádná historická památka. ale tak možná něco potkáme cestou a nebo se rozhodneme na místě.

coffee shopy nejsou ale naší prioritou, jak by se po předchozím odstavci dalo odvozovat. pro mou spolucestující je to návštěva heinekena a pro mě vykřičená ulice. that's so much for priorities.

impossibility is a kiss away from reality.

21. května 2017 v 20:12 | S c a r s

unexpected tv series update? nope. it's not happening.

když se to tak vezme, s koukáním na druhou sense8 nemám vůbec velké zpoždění. netflix tuhle pecku vypustil do světa začátkem května a já tu jen o pouhých čtrnáct dní poté sedím a snažím se vstřebat zážitky.

"You think you're hunting us? We are coming for you."

musela bych se asi vážně hodně přemáhat do plnohodnotné recenze, což se očividně nekonalo, ale nedalo k tomu neprohodit pár slov. jestli jste se s sense8 ještě nesetkali, jedná o osm lidí z různých koutů světa, které spojují dvě věci - jejich vlastní mysl a vidina ženy, která si vzala život. zatímco se my se seznamujeme se světem každého z nich, oni si navzájem pronikají do životů, což všechno podstatně komplikuje. na sebe nejsou vázáni pouze myslí, ale dokáží dokonce i cítit to, co ostatní právě prožívají.

gave it all that you've got and it still doesn't cut.

1. května 2017 v 18:00 | S c a r s

minulý rok touhle dobou jsem se rozloučila s den a byla na cestě z brna zpátky do prahy s úspěšně zakončeným druhým animefestem na triku. možná už by taky bylo načase oznámit, že se na něj letos bohužel nepodívám z důvodu rodinné oslavy. mám dojem, že kromě den, jsou aya a mizu už (mírně) blogově dead, ale kdyby na tento článek náhodou narazily, here is info.

i když moje anime nálada za poslední rok naprosto utlumila, i přesto jsem se na další ročník af dost těšila. koneckonců právě tři zmíněné mám většinou možnost vidět právě jedině tam, ale kdyby se některá z vás rozhodla v srpnu poctít natsu con svou přítomností, let me know. možná bych byla zase schopná zajistit spaní.

co se samotného anime týče, nejvíc ze všeho mě asi štve, že se stále vysílá gintama a já viděla sotva dva díly. jenže ani s doramami to teď o nic lepší. stěží něco dokoukám a spíš jen začínám nové a nové ve snaze najít něco, co mě začne konečně pořádně bavit. všechno v podstatě stagnuju - kromě bts of course.

it’s tasty and sounds good, perfect for our sentiment.

17. dubna 2017 v 15:58 | S c a r s

ta výhlídka na velikonoční volno byla naprosto skvělá, obzvlášť po stresujícím týdnu v práci. jenže v poslední době nedopadá nic podle plánu, i když to koneckonců mohlo být stále horší. if i was ever bitch to u, please know that karma is now returning the favor and i was really suffering.
měla jsem za to, že nic nemůže být horší než vytahování osmičky, jenže poslední návštěva na chirurgii mě přesvědčila o opaku. samotný zákrok byl relativně v pohodě, ale když těch šest stehů potom přišlo k sobě, byly následující tři hodiny naprostá agónie.
a s čím mě neoddělala bolest, tak tomu pomohly antibiotika. bylo to vážně super. can u feel that dripping sarcasm? i když jsem na víkend neměla žádné plány, bez tak bych radši předstírala, že ani nebyl. kromě toho, že jsem totiž maximálně dokoukala jednu doramu, jsem neudělala absolutně nic. nevermind.

# 17 | struggling with life but not really

3. dubna 2017 v 22:50 | S c a r s

11 03 _ 01 04

"I've never known anyone who was what he or she seemed; or at least, was only what he or she seemed. People carry worlds within them." ― Neil Gaiman


11 03

při posledním updatu mi utekla jedna velmi důležitá fotka. poté, co jsme se rozloučili s brněnským zájezdem, jsme já a fetus vyrazily na nákupy. při cestě k paládiu jsem narazily na k-shop s jídlem a já si odnesla pár instanťáků. podotýkám, že ta kimchi polévka je božská!

# 16 | struggling with life but not really

17. března 2017 v 21:20 | S c a r s

18 02 _ 11 03

"I hope that in this year to come, you make mistakes. Because if you are making mistakes, then you are making new things, trying new things, learning, living, pushing yourself, changing yourself, changing your world. You're doing things you've never done before, and more importantly, you're doing something."
"The one thing that you have that nobody else has is you. Your voice, your mind, your story, your vision. So write and draw and build and play and dance and live as only you can." ― Neil Gaiman

i thought i cut you loose, severed the feeling.

15. března 2017 v 18:59 | S c a r s


this is sempiternal


over and over, again and again.
bring me the horizon; shadow moses
přidávám odkaz protože blog zase kraví
 
 

Reklama


Follow on Bloglovin

s o u r c e © / ©


.