struggling with life but not really

i hope you’ll wait for the real me, like this.

10. září 2017 v 20:47 | S c a r s


to poslední fisko s ebayem se nevyřešilo, takže mě nenapadlo nic lepšího, než to oslavit dalším nákupem na ebayi. tentorkrát s větším opatřením, aby se situace neopakovala. samotný nákup bude ale vtipný. vůbec poprvé jsem si objednala hadr na sebe. a ještě víc funny byly rozměry toho oversized svetru, který bych chtěla na spaní. jsem na to jednoduše hodně zvědavá.

měla bych si koupit baterky do ovladače, jelikož bouchání s ovladačem už nepomáhá. tímhle tempem budu muset s baterkami koupit i nový ovladač. proč si to nekomplikovat, když to jde jednoduše, že?! anyway, snad to ještě počká, než dokoukám Duel. that would be really cool.

tento týden jsem si konečně byla vyzvednout ve fotolabu fotky a plakáty. and i love it so much! ♥ bude ještě sranda na to najít vhodné rámečky. dvě panoramatické fotky ale ani nebudu moct použít a nějak mě to netrápí. mamce se líbily, takže pro ně najde místo.

no limit in the sky that I won't fly for ya.

4. září 2017 v 23:08 | S c a r s

okradli mě na ebay. it could be clickbait, but nope. takže se radši bavím starými příspěvky na tumblru a snažím se nebrodit deep webem se snahou o návod na kvalitní woodoo panenku, nebo nějaké jiné witchcrafty. žijeme v moderní době, ale já mám slabost pro záležitosti dělané po staru.

neděle měla být ve znamení blogové updatu, jenže ani update oblíbené povídky nějak nedokázal zachránit moji náladu. mělo to asi hodně co dělat s novou barvou, jež přišla do kontaktu s mými vlasy o den předtím.

něco ve stylu tmavě červené s nádechem do fialova. #fucking hate it so much #everyone says it looks good #but i still fucking hate it alespoň nový trailer na bts comeback zmírnil moje utrpení. jenže pak přišel ten shit s ebay, který mimochodem započal asi dvacet minut před koncem mé pracovní doby. how did i fucking deserved this shit?!
jsem v poslední době na můj vkus až moc přecitlivělá. mohla bych tvrdit, že netuším, kde se to bere, ale mám svou představu.

i’m losing my mind but you’re still bright.

13. srpna 2017 v 13:19 | S c a r s


od minule se u mě teď konečně začala objevovat chuť psát. ten předchozí článek možná vypadá relativně uceleně, nicméně pod povrchem jsou doslova dny psaní a přitom tam skoro žádný text není. přála bych si přehánět o tom, like how fucking hard it was to write anything. a to v podstatě otravuji jen s osobními věcmi, něco jako reviews je pro mě v tomhle okamžiku stále nemyslitelná záležitost.

oh and btw tak nějak jsem si uvědomila po nastavení
aktuálního layoutu, že podobný fanart s yoongim
jsem tu už měla. #no regrets

you’re the strength that wakes me up from being down.

6. srpna 2017 v 16:05 | S c a r s

po předchozím článku jsem zjistila, že mi dochází četba, což znamená dvě věci - začít konečně číst knížky místo povídek, nebo si najít další fandom. life's hard. do toho sledování game of thrones nepřináší moc klidu. but hey, je na druhou stranu hrozně cool konečně v jedné scéně vidět postavy, jejíž dějová linka byla doposud oddělená. but it's still suffering.

#ten art vpravo # cool
#mushrooms over heads
#someone pls explain

it's so nice to meet you, let's never meet again.

21. července 2017 v 23:48 | S c a r s

strašně moc cool věcí se děje. jakože ani ne tak mě, ale tak jako spíš okolo mých zájmů a už ani nevím, kde mám začít. life is pretty much failing me, but still hey....


.takže za prvé.
okay i didn't see that coming


↪ new chpt of 19 Days fucked me up ♥ a s tou další to bude asi ještě horší; zhengxi knows when to drop the bomb but i cant say im unhappy 'bout it

Y E T

kiss me like it’s a lie as if I’m your last love.

3. července 2017 v 22:48 | S c a r s

už nevím co je horší, jestli zabít víkend nicneděláním, nebo si víkend odpracovat na zahradě. na druhé straně člověk má alespoň pocit, že dělá něco užitečného. předminulou sobotu jsem strávila nad čtením captive prince a prodělala první srdeční zástavu toho víkendu.

nejen že jsem přelouskala všechny tři knížky během dvou dnů (again!), ale zjistila jsem, že k tomu existují ještě tři side story, což podnítilo první nákup do xindla (čtěte; kindle) na amazonu. druhá srdeční příhoda nastala v okamžiku, kdy jsem patrně zakoupila všechny ti zmíněné kousky, ale nic nenasvědčovalo tomu, že se tak skutečně stalo, i když můj objednávkový list si razantně dovolil tvrdit opak.

děkuji pěkně, v účtu byla uložená stará platební karta a tudíž dokud nezaplatíš, nic nemáš. obviously! takže jsem po zdárném zaplacení mi konečně byla nabídnuta možnost stáhnout side story přímo do kindla přes wifi (oh look, what a magic) a pokračovalo se ve čtení. i love that story so much!

následující víkend byl o něco klidnější. v pátek jsem zabila svojí kreditku nákupy a po více než dekádě, jsem si koupila sukni. je perfektní a už jsem k ní měla vymyšlený i vršek, který na mě čeká doma ve skříni. ale to by nebyla funny story, kdybych po víkendu pryč nedojela domu a nezjistila, že onen vršek jsem asi vyhodila, nebo věnovala babičce. takže teď mám sukni a nic k ní. i'm failing in life in every possible way.

a m s t e r d a m; 2 0 1 7

20. června 2017 v 18:43 | S c a r s


im back and it was hella awesome. jsem hrozně líná editovat fotky a do toho ještě psát text. not like somebody is forcing me, right?! ale i tak se tenhle výlet zaslouží pár slov na blogu a tudíž se musím snažit. na začátek musím říct, že hned po příletu jsme doslova cítily, jak je Amsterdam multikulturní město a jak bezpečně se v něm člověk cítí po boku dalších kultur a občanů cizích národností. ♥ lidi tu byli hrozně ochotní a usměvaví (když teda nepočítám toho dědu, který na mě něco chrchlal. důchodci v supermarketech jsou nebezpeční všude).

don't forget to check in and please remember to check out.

under rich, relentless skies i've been setting highs.

11. června 2017 v 22:33 | S c a r s

už nám zbývá do odletu směr Amsterdam jen pár dní a mě už od začátku týdne chytá cestovní horečka. na to, že to původně měla být plánovaně spontánní akce, jsem nakonec upustili od menších tašek po normální kufry a tisíc krámů do nich.

čím více věcí mám, tím větší mám i pocit, že mi něco chybí.

nejvíc mě možná děsí představa, že neuvidíme ani polovinu věcí, které bychom vidět chtěly a už dopředu vím naprosto jistě, že tam není skoro žádná historická památka. ale tak možná něco potkáme cestou a nebo se rozhodneme na místě.

coffee shopy nejsou ale naší prioritou, jak by se po předchozím odstavci dalo odvozovat. pro mou spolucestující je to návštěva heinekena a pro mě vykřičená ulice. that's so much for priorities.

impossibility is a kiss away from reality.

21. května 2017 v 20:12 | S c a r s

unexpected tv series update? nope. it's not happening.

když se to tak vezme, s koukáním na druhou sense8 nemám vůbec velké zpoždění. netflix tuhle pecku vypustil do světa začátkem května a já tu jen o pouhých čtrnáct dní poté sedím a snažím se vstřebat zážitky.

"You think you're hunting us? We are coming for you."

musela bych se asi vážně hodně přemáhat do plnohodnotné recenze, což se očividně nekonalo, ale nedalo k tomu neprohodit pár slov. jestli jste se s sense8 ještě nesetkali, jedná o osm lidí z různých koutů světa, které spojují dvě věci - jejich vlastní mysl a vidina ženy, která si vzala život. zatímco se my se seznamujeme se světem každého z nich, oni si navzájem pronikají do životů, což všechno podstatně komplikuje. na sebe nejsou vázáni pouze myslí, ale dokáží dokonce i cítit to, co ostatní právě prožívají.

gave it all that you've got and it still doesn't cut.

1. května 2017 v 18:00 | S c a r s

minulý rok touhle dobou jsem se rozloučila s den a byla na cestě z brna zpátky do prahy s úspěšně zakončeným druhým animefestem na triku. možná už by taky bylo načase oznámit, že se na něj letos bohužel nepodívám z důvodu rodinné oslavy. mám dojem, že kromě den, jsou aya a mizu už (mírně) blogově dead, ale kdyby na tento článek náhodou narazily, here is info.

i když moje anime nálada za poslední rok naprosto utlumila, i přesto jsem se na další ročník af dost těšila. koneckonců právě tři zmíněné mám většinou možnost vidět právě jedině tam, ale kdyby se některá z vás rozhodla v srpnu poctít natsu con svou přítomností, let me know. možná bych byla zase schopná zajistit spaní.

co se samotného anime týče, nejvíc ze všeho mě asi štve, že se stále vysílá gintama a já viděla sotva dva díly. jenže ani s doramami to teď o nic lepší. stěží něco dokoukám a spíš jen začínám nové a nové ve snaze najít něco, co mě začne konečně pořádně bavit. všechno v podstatě stagnuju - kromě bts of course.
 
 

Reklama

Follow on Bloglovins o u r c e © / ©


.