struggling with life but not really

# 16 | struggling with life but not really

17. března 2017 v 21:20 | S c a r s

18 02 _ 11 03

"I hope that in this year to come, you make mistakes. Because if you are making mistakes, then you are making new things, trying new things, learning, living, pushing yourself, changing yourself, changing your world. You're doing things you've never done before, and more importantly, you're doing something."
"The one thing that you have that nobody else has is you. Your voice, your mind, your story, your vision. So write and draw and build and play and dance and live as only you can." ― Neil Gaiman

i thought i cut you loose, severed the feeling.

15. března 2017 v 18:59 | S c a r s


this is sempiternal


over and over, again and again.
bring me the horizon; shadow moses
přidávám odkaz protože blog zase kraví

you're seeing the other side of me.

5. března 2017 v 17:00 | S c a r s

when is your life the same as your wifi connection - very unstable. přežila jsem zase jeden poměrně náročný týden a k mému zoufalství, víkend je téměř u konce. ale můžu si vlastně vůbec stěžovat, když mám pocit, že konečně žiju?

odpověď na danou otázku je sice ne, ale není tak jednoznačné. nevermind. v pondělí jsem se nicméně a především konečně stala hrdou majitelkou alb wings & you never walk alone. jungkookův polaroid je neskutečně cute a hobiho kartička so adorable. a tohle je tutově moje nejoblíbenější fotka z ynwa. precious lil bean.

zbytek pracovního týdne probíhal bez větších událostí, které by zastínily tu pondělní, i když pátek to trochu otočil do jiného směru.
sugar booger

pátek popravdě nemohl být už horší. jako kdyby nestačilo hektické dění v práci, ale sama jsem ten den musela jednoduše zabít večerem stráveným nad filmem Hope, který už na mém watchlistu nějakou dobu trčí a naprosto oprávněně. fucked me up, like a real deal. potom už mi nepomohlo na odreagování ani Bring it on, ghost jež se snažím už pár týdnů dokoukat. není to sice špatné, ale výrazně mě to nežene do dalších epizod. a já potřebuju kdrama, které mě chytí a nepustí.

recommendations anyone?

# 15 | struggling with life but not really

25. února 2017 v 11:47 | S c a r s

11 01 _ 14 02

zjistila jsem, že čím dál tím víc potřebuju udržovat tyhle a jim podobné články v chodu. nejen z pocitu, že se stále něco děje, ale abych se k nim mohla vracet a nezapomenout.

11 01

poslední dobou se snažím radovat z maličkostí a když už chodím do práce za tmy, byla jsem alespoň schopná u nás z kanceláře vidět i východ slunce.

'cause I'm still breathing on my own

2. února 2017 v 21:33 | S c a r s

nedaří se mi dokončit článek s nasbíranými fotkami. už jsem zapomněla jak těžké je se něčemu podobnému věnovat. ale do háje s tím, alespoň jsem dokončila review goblina a můžu si dovolit zbytečný článek s / yoongim / novinkami. n e v e r m i n d. ale tak pobavme se o mimo jiné i nekorejském seriálu skam, a nebo třeba i killing stalking / ha ha ha /.

k vaší smůle mě bangtani stále nepřešli. spíš bych řekla, že se to stále jen horší a horší. jsem dokonce i chudší o pár tisícovek / ha ha / ha ha /. k you never walk alone podotýkám nejsou absolutně žádné informace. na druhé straně ale konečně jedna z mála věcí, kterých nelituji. a objednala jsem si asi sedm nových chokerů. šest z nich bylo za naprosto směšné peníze a ten sedmý a poslední, mě stál víc, než těch šest předchozích dohromady.

# 14 | struggling with life but not really

9. ledna 2017 v 22:03 | S c a r s

25 12 _ 05 01

v mobilu se mi nahromadilo pár obrázků a já si řekla, že už tu dlouho nebyl článek s pořízenými fotkami a tím, co jsem dělala (někdy naposledy v sprnu a pak menší nálož v červnu). a když už jsem se obtěžovala dát jako první novoroční článek výhradně s korejskou populární hudbou, hodlám to tímto alespoň částečně zmírnit.

nepředpokládám, že by to mělo začít být pravidelnou záležitostí, ale někdy mě trochu zamrzí, že to bývalo prvotním účelem této rubriky, především v jejích začátcích, tudíž již skoro dva roky zpátky. nojo, začala jsem vám pak více cpát korejce.

crap | the best of 2016

30. prosince 2016 v 11:37 | S c a r s

Minulý rok jsem touto dobou připravila článek shrnující mé osobní best of z celého roku a letos bych v této menší tradici chtěla pokračovat. Nicméně ale k mému pohoršení jsem zjistila, že dosavadní sekce jsem tento rok nebyla schopná vyplnit a tak s nutností vznikly nové, na míru ušité mým aktuálním závislostem. Sort of personal and sort of random. H e r e w e g o !

movie; Train to Busan

Ano, přiznávám, že moje shlédnuté filmy a seriály z letošního roku jsou převážně z jihokorejské tvorby, ale Train to Busan si u mě bez tak vysloužil pozici nejlepšího filmu.

bonus; fuckin' watch this. herec Gong Yoo si v tomto snímku střihl hlavní roli a hlavní role se mu dostalo i v nové doramě Goblin, kde jeho postava šla do kina s hlavní hrdinkou právě na Train to Busan. v podstatě se jedná o jeho reakci na film. so fuckin' hilarious!

it's finally over. ha ha ha ha ha!

25. prosince 2016 v 19:12 | S c a r s

Přísahám, že se layout měl nést ve vánočním stylu, ale alespoň náznacích vánočních svátků, ovšem moje múza opět zklamala a oblékla se do černo-šedo-bílých barev. Jak jste si mohli všimnout, moje aktivita tento měsíc je ještě více tragická, než předešlé měsíce a stále se cítím mírně provinile za články převážně o mé osobě. Bohužel ani dnes neudělám výjimku.

Od posledního článku se ale stala řada věcí, které letošní svátky naladily na správnou vlnu, ať už budu mluvit o své pracovní situaci, kdy jsem konečně začala mít pocit, že jsem součástí kolektivu (a překvapivě k tomu stačila poměrně nepatrná snaha z mé strany), a nebo se zmíním o dárcích, které mi letos udělaly největší radost.

Čím starší jsem, tím větší fanda praktických věcí, se ze mě stává. Taky máte rodinu, kterou Vám každoročně nadělí ponožky? Moje maminka naštěstí ale nikdy nekoupí ledajaké a letos se můžu chlubit s tučňáky, nebo sovičkama a liškama. A to nemluvím ještě o pár teplých ponožek, které jsou pro mě výhrou v loterii, jelikož bych si bez nich nedokázala zimu představit.

Došlo i na kosmetiku, kterou nikdy neodmítnu a v neposlední řadě i boží čepici s rolákem, kterou jsem si sama letos ještě nestihla koupit. Ještě že babička ví.

your choice is the only answer in life.

11. prosince 2016 v 15:19 | S c a r s

Menší update o aktuálním dění, nejnovější doramách které sleduji a hudebních závislostech, na kterých momentálně ulítám. A vše hezky rozdělené.

Pamatuji si, jak mi kamarádka říkala "První týden v nové práci je nejhorší a zaručeně budeš chtít dát výpověď." Z nějakého důvodu se mě ale tahle skutečnost drží i po druhém týdnu a podle toho co jsem slyšela, hektické období asi nepřestane až do konce ledna. V podstatě to sice není tak vyhrocené, ale zvykám si až příliš pomalu a díky chřipce, co na mě leze už od poloviny týdne, dělám víc chyb, než obvykle. No není to dokonalé?

A z toho důvodu jsem se rozhodla, že si udělám radost menšími nákupy. Prvotním plánem byly nákupy na Vánoce, jelikož mi stále chybí většina dárků a po velmi neúspěšném pátku, kdy jsem lítala přes dvě hodiny po nákupních centrech a odešla jen s jednou věcí, jsem se rozhodla udělat radost i sobě. Vtipný moment začíná ale v okamžiku, kdy jsem dorazila domu a zjistila, že babičky koupila sestře to samé, co já.

smiley yoongi is life

Naštěstí jsem měla alespoň štěstí při vybrání dárku pro bratra a mamčinýho přítele, takže budu jen doufat, že dorazí včas. Ale přejděme k tomu, o čem jsem chtěla mluvit přednostně.

because love is like playing with fire.

25. listopadu 2016 v 18:31 | S c a r s

Zatímco si užívám dny volna před nástupem do nové práce, umírám bolestí jelikož si moudráky žádají pozornost. Ano, ušetřila jsem Vás výkecu nad svým psychickým stavem z této na výše stresující situace se kterou jsem se za poslední měsíc potýkala a ani s vyhlídkou stabilního zaměstnání, mě pocit nejistoty neopouští.

A bolesti zubů do toho tudíž také moc nepomáhají. Až budu na pohotovosti vyprávět jak to vyřešil můj zubař, asi je taky dost pobavím.

Doma si válím zadek už od středy, když tedy nepočítám tři hodiny čekání u doktora na vstupní prohlídku. Již tradičně se u našeho obvoďáka konal slet důchodců a čekárna tak připomínala společenskou akci.

Na druhé straně mi alespoň konečně přišli zimní boty, které jsem si před více než týdnem objednala. V objednávkovém listu ale stojí 'šněrovací holínky,' což mě značně vyvádí z míry.
 
 

Reklama

Follow on Bloglovins o u r c e © / ©


.